"Jako majitel jsem mimo jiné na pozici obchodního ředitele. A já vím, že v tom nejsem dobrý. Neumím to. Jsem v tom brzdou pro firmu."
"Neumím řídit firmu. Neumím to s lidmi."
"Nejsem žádný velký podnikatel. Řídit firmu mě nebaví. Chtěl bych dělat spíše něco jiného..."
Tři na sobě nezávislé výroky, které jsem v poslední době slyšel na jednáních se třemi podnikateli. S jednou z těch firem spolupracujeme. S jednou jsme v jednání o spolupráci. V jedné z nich jednáme o odkupu firmy. Nenechte se mýlit, nejde o malé firmy. Jedna obratově k 300mil.Kč při 8% zisku, druhá kolem 100mil. při 5% zisku, třetí k 50mil.Kč při 15% zisku.
Jaká sebereflexe těchto tří konkrétních majitelů firem. Můj hluboký obdiv! V úžasu jsem seděl a naslouchal pragmatickému pohledu i pokorné skromnosti těchto lidí. Snad i proto s těmi firmami jsou tam, kde jsou. Nemůžu říct, že by to bylo běžné. Ať už takový postoj nebo takto zdravé, stabilní firmy. Moc bych si přál, aby to bylo pravidlem. Jedno i druhé.
Spousta věcí se dá naučit. Ale mnoho věcí má co do činění s pravdivostí k sobě samému. Ne k druhým, k sobě. Vnitřní soudce, ne vnější. Dá se to vůbec naučit, když to člověk nemá vštípeno do morku kostí z vlastní rodiny?
Kde vzít a nekrást? Jak to děláte vy, abyste byli a zůstávali pravdiví především k sobě samým?
prodejní strategie
